Fond: České gubernium - guberniální listiny, Praha (0993-1526)
Grouped by years:
Search inCZ-NA > CGL >>
Charter: 3589
Date: 23. duben 1608
Abstract: Rudolf II., císař římský, král uherský a český, obnovuje městu Litoměřicům jistotu na 3 000 kop míšenských, jejichž splatnost již prošla, a zavazuje se jim ji zaplatit do roka.
Charter: 3590
Date: 23. duben 1608
Abstract: Rudolf II., císař římský, král uherský a český, se přiznává, že je nově dlužen městu Klatovům 4 000 kop míšenských, splatných do 3 let. Tuto částku mu město půjčilo roku 1603 na válku a splatnost již dávno prošla.
Charter: 3591
Date: 23. duben 1608
Abstract: Rudolf II., císař římský, král uherský a český, se přiznává, že je nově dlužen městu Nymburk 3 000 kop míšenských, totiž 2 704 kopy podílu města na šosovním statku po Anně Huňaté doplněných o ostatek k vyvazení z rukojemství císařova dluhu bratřím z Lichtenštejna, a zavazuje se je zaplatit roku 1611.
Charter: 3592
Date: 23. duben 1608
Abstract: Purkmistr a rada něsta /Horního/ Slavkova /Schlakenwald/ vyznávají, že jsou dlužni žlutickému měšťanu Ondřeji Gallirachovi 1 000 kop míšenských, splatných s úrokem po půlroční výpovědní lhůtě.
Charter: 3595
Date: 12. červenec 1608
Abstract: Rudolf II., císař římský a král uherský a český, se přiznává purkmistru, konšelům, obecním starším a celé obci města Žatce k dluhu 500 kop grošů míšenských, které půjčili a do rentmistrovského úřadu odvedli na abdankování Valonů aj. vojska, jež nyní leží okolo Prahy a škodí obyvatelům. Slibuje dluh i s úrokem zaplatit na sv. Havla nebo 2 týdny poté. Nato vrátí Žatečtí tuto jistotu komoře.
Charter: 3594
Date: 12. červenec 1608
Abstract: Rudolf II., císař římský a král uherský a český, se přiznává purkmistru, konšelům, obecním starším a celé obci města Plzně k dluhu 1 000 kop míšenských vypůjčených na abdankování Valonů aj. vojska, které nyní leží okolo Prahy a škodí obyvatelům. Slibuje dluh i s úrokem zaplatit na příštího sv. Jiří nebo 2 týdny poté. Nato vrátí Plzenští tuto jistotu komoře.
Charter: 3596
Date: 12. září 1608
Abstract: Rudolf II., císař římský a král uherský a český, dvěma nejmenovaným pánům: ustanovuje je relátory k deskám zemským, aby tam zařídili intabulaci jeho smlouvy se Zikmundem Bathorym ze Somlio na Libochovicích: Zikmund se uvolil na snadnější abdankování vojska postoupit císaři libochovické panství, které od něho měl v doživotním užívání. Císař mu za to koupí dům Polyxeny Lobkovské z Pernštejna, dříve Radslava z Vchynic a Tetova, na Hradčanech a domeček u vrat tohoto domu a vloží mu to dědičně do desk. Bathory proti tomu upouští od pobírání 50 000 kop ročně /deputátu/, pouze deputát za šestý rok a peníze za vypravení ze Sedmihrad do Prahy - 37 042 kop 60 grošů se mu mají vyplatit. Dále mu císař pojišťuje zadržený deputát za 5 let - celkem 250 000 kop míšenských, dále 150 000 kop za libochovické panství a konečně 50 000, jež mu Bathory dal hotově, tedy 450 000 kop míšenských na 6% úrok za panství Český Krumlov, tj. na zámku a obnoveném starém hradě v Krumlově, domu na Novém Městě, zahradách, rybníku pod zámkem, "kunstmilu k řezání a pulérování drahého kamení", na pile, prachovně atd., na celém městě, zahradách, klášterech, jesuitské koleji, a na městech, městečkách, vesnicích, rychtách, krčmách, dvorech atd. ve jmenovaných vesnicích se vším příslušenstvím, jak to má císař postoupeno od Petra Voka z Rožmberka na Třeboni. Úrok z tohoto zboží se počítá od sv. Havla 1608, odvádět se bude počínaje sv. Jiřím 1609 pololetně až do sv. Havla 1610 /roční výše činí 27 000/; kdyby zboží tolik ročně nevynášelo, přičte se rozdíl k hlavní sumě, kdyby některý termín úroku nebo potom hlavní suma nebyly zaplaceny, uváže se Bathory v držbu zboží. Do hromnic 1609 má císař odstranit závady na zboží /sumy pojištěné jiným věřitelům/; Bathorymu se k hlavní sumě připočtou částky na odstranění těchto závad, vynaložené jím samým, jakož i náklady na opravy, kdyby panství pro neplacení držel. Do sv. Jiří 1609 může zůstat na libochovickém zámku, slovit tam rybníky, sklidit vinice, vyupomínat dluhy půjčené do sv. Havla 1608 a přimět k tomu všemu poddané, i tresty. Kdyby byl držby Krumlova někým zbaven, má právo zvodu na císařské statky. V době držby má Bathory odvádět duchovenstvu platy dle nadací, nemá užívat zbraní a inventáře "cejkhausu". Do 2 let může císař krumlovské panství očistit a převést vše na jiné stejně či výše oceněné panství.
Charter: 3593
Date: 10. červenec 1608
Abstract: Rudolf II., císař římský, král uherský a český, vyznává, že je dlužen městu Lounům 1 000 kop míšenských, které mu zapůjčilo k abdankování Valonů a jiného vojska, ležícího v okolí Prahy a škodícího obyvatelstvu. Dluh je splatný na sv. Havla.
Charter: 3597
Date: 16. říjen 1608
Abstract: Rudolf II., císař římský, král uherský a český, se přiznává, že je dlužen městu Písku 1900 kop míšenských, splatných do 2 let po půlroční výpovědní lhůtě. Město tuto částku zapůjčilo císaři za vybavení se z rukojemství jeho dluhu bratřím z Lichtenštejna podle jistoty z 25. června 1607, jejíž splatnost již prošla.
Charter: 3600
Date: 16. říjen 1608
Abstract: Rudolf II., císař římský, král uherský a český, obnovuje purkmistru, konšelům, obecním starším a celé obci města /Hradiště Hory/ Tábor jistotu na sumu 4000 kop míšenských, kterou mu půjčili a do rentmistrovského úřadu odvedli roku 1603 a která byla splatná roku 1604. Zavazuje se dluh i s úrokem zaplatit za 2 roky nebo po jejich uplynutí na výpověď danou Táborskými ke sv. Jiří nebo Havlu 1/2 roku předem, v pražských groších.
Charter: 3599
Date: 16. říjen 1608
Abstract: Rudolf II., císař římský, král uherský a český, se přiznává, purkmistru, konšelům, obecním starším a obci města Mostu k dluhu 10 500 míšenských kop, z nichž 500 kop mu zapůjčili podle jistoty z 23. dubna 1602, 5000 kop podle jistoty z 23. dubna 1603 a posledních 5000 půjčených podle jistoty z 23. dubna 1607 (chybně uvedeno "ve středu sv. Jiří" roku 1607 připadl svátek na sv. Jiří na pondělí) na jejich vyvazení z rukojemství na císařův dluh u Karla z Lichtenštejna a jeho bratrům. Císař po jednání s Mosteckými tuto sumu opět pojišťuje, protože doba splatnosti minula, a zavazuje se dluh i s úrokem zaplatit za 2 roky, tedy roku 1610, nebo potom na výpověď danou věřiteli ke sv. Jiří nebo Havlu 1/2 roku předem.
Charter: 3598
Date: 16. říjen 1608
Abstract: Rudolf II., císař římský, král uherský a český, se přiznává, že je dlužen Mořicovi Vlasatému z Domaslavě 200 kop míšenských, splatných do půl roku /Císař zůstal dlužen Václavovi Pecingarovi z Bydžína za dříví pro Kutnou Horu, zastoupil jej však v jeho dluhu Ernfridovi Berbistorfovi a Berbistorfa opět v dluhu Vlasatému/.
Charter: 3601
Date: 4. leden 1609
Abstract: Rudolf II., císař římský a král uherský, německý a český, slibuje Kateřině, vdově po dvorním kontroloru Jakubu Schreplovi, a dalším dědicům zaplatit z příjmů dvorního calamtu Jakubovi dlužnou sumu 5 573 zlatých 8 krejcarů 2 fenikly / z nichž 1800 činí dlužný plat, o 227 zlatých 38 krejcarů 2 fenikly vyplatil ve svém úřadě více než z dvorního calamtu přijal, 955 zl. 30 kr. mu za císaře zůstal dlužen calmistr Hanuš Unterholzer z Kranichbergu a na 2590 zl. měl potvrzení od nynějšího calmistra Jáchyma Hubera, které odevzdal./ Do zaplacení bude z části dlužné sumy, tj. z 3773 zl. 8 kr. 2 fen. /ne z 1800 zl. platu/ odvádět 5% úrok.
Charter: 3602
Date: 10. únor 1609
Abstract: Rudolf II., císař římský a král uherský a český, a jeho rukojmí - purkmistr, konšelé a obecní starší na místě obce Hradce Králové /nad Labem/ se přiznávají Václavu Mikuláši Pecingarovi z Bydžína na /Starém/ Vamberce k dluhu 3000 kop míšenských, který vznikl tak, že císař od Pecingara odkoupil pro plavbu dříví ke kutnohorským dolům některé pozemky podle kupní smlouvy ze 7. února 1609, za část kupní sumy zastoupí Pecingara u věřitelů a 3000 kop splatné z rentmistrovského úřadu hotově takto pojišťuje s úrokem od sv. Havla 1608. Dluh má být zaplacen na sv. Havla 1609 nebo 2 týdny poté. Jinak může věřitel zaplacení na rukojemství vymáhat, jako kdyby na to měl pergamenový hlavní list s přivěšenými pečetmi.
Charter: 3605
Date: 23. duben 1609
Abstract: Rudolf II., císař římský a král uherský a český, a jeho rukojmí - podkomoří královny Adam st. z Valdštejna na Žehušicích, Václav Březský z Ploskovic na Bohdanči a Jiřík Mírek ze Solopisk na Plaňanech se přiznávají Johance Švihovské ze Sloupna na Horažďovicích a jejím dědicům k dluhu 5000 kop míšenských, které mu půjčila roku 1602 a nyní svolila s prodloužením půjčky. Zavazují se dluh zaplatit i s úrokem na sv. Jiří 1610 (termín opravován) nebo 2 týdny poté, v groších českých. Jinak má věřitelka právo dluh na rukojmích vymáhat, jako kdyby na to měla pergamenový hlavní list s přivěšenými pečetmi.
Charter: 3606
Date: 23. duben 1609
Abstract: Rudolf II., císař římský a král uherský a český, a jeho rukojmí Jindřich Materna z Květnice na Přítokách a Tobiáš Šlechta /Šlechtín/ ze Sezemic na Puchři se přiznávají Pavlu Hrabáňovi z Přerubenic a na /Červených/ Pečkách /Piczkach/ a jeho dědicům k dluhu 450 kop míšenských, vypůjčených podle jistoty ze 17. října 1605 /Pražský hrad/. Protože doba splatnosti minula, obnovuje císař jistotu na tuto sumu, které má být zaplacena na sv. Jiří 1610 nebo 2 týdny poté, a to i s úrokem a v groších českých. Jinak má věřitel právo zaplacení na rukojmích vymáhat, jako kdyby na to měl pergamenový hlavní list s přivěšenými pečetmi.
Charter: 3604
Date: 23. duben 1609
Abstract: Jan Kába z Rybaň na Dvorcích a jeho rukojmí Václav Lapáček ze Rzavého a na Mnichu, Mikuláš Dvořecký z Olbramovic a na Myslikovicích /Miskovicích/, Adam Smrčka z Mnichu a na Nuzbelích a Hynek Tučap z Tučap na Budislavici a Záluží se přiznávají Jiříkovi Kábovi z Rybňan na Cuk/r/štejně a jeho dědicům k dluhu 1000 kop míšenských. Zavazují se počínaje sv. Havlem platit z dlužné sumy vždy na sv. Havla a Jiří úrok podle nového nařízení a splatit celý dluh po výpovědi dané jednou ze stran před sv. Havlem nebo Jiřím 1/2 roku předem, nebo 2 týdny po termínu, v českých groších. Jinak má věřitel právo dluh vymáhat, jako kdyby na to měl pergamenový hlavní list s přivěšenými pečetmi.
Charter: 3603
Date: 23. duben 1609
Abstract: Rudolf II., císař římský a král uherský a český, a jeho rukojmí - bratři Václav a Jan Chotouchovští z Nebovid a na Žlebích - se přiznávají Albrechtu Vraždovi z Kunvaldu v městě Ledči /nad Sázavou/ a jeho dědicům k dluhu 500 kop míšenských, vypůjčených podle jistoty z 23. dubna 1605 /Pražský hrad/, k jejímuž obnovení Vražda svolil. Zavazují se dluh zaplatit na výpověď danou ke sv. Havlu nebo Jiří 1/2 roku předem, i s úrokem, v pražských groších. Jinak může Vražda dluh na rukojmích vymáhat, jako kdyby na to měl pergamenový hlavní list s přivěšenými pečetmi.
Charter: 3607
Date: 23. květen 1609
Abstract: Přehled příjmů a vydání panství malešovského za léta 1604 - 1606.
Charter: 3615
Date: 21. červen 1609
Abstract: Rudolf II., císař římský a král uherský a český, a jeho rukojmí - purkmistr, konšelé, obecní starší na místě obce města Litoměřic a Loun se přiznávají Octavianu Rovoretovi z Freibergu, císařovu osobnímu lékaři, a jeho dědicům k dluhu 5162 kop 51 grošů 3 peníze míšenské, z nichž 3000 mu císař daroval za služby a zbytek je mu podle účtu učiněného v rentmistrovském úřadě dlužen za dvorskou službu. Dluh i s úrokem splatným pololetně má být zaplacen za 3 roky nebo po jejich uplynutí na výpověď danou ke sv. Havlu nebo Jiří 1/2 roku předem. Jinak má věřitel právo dluh na rukojmích vymáhat, jako kdyby na to měl pergamenový hlavní list s přivěšenými pečetmi.
Charter: 3609
Date: 29. červen 1609
Abstract: Ondřej, tkadlec na panství sv. Prokopa, presidentu České komory a vrchnímu hejtmanu císařských panství Zikmundu Měsíčkovi z Výškova na Hořelicích: žádá o ochranu proti hejtmanu malešovského panství Martinu Vilémovi z Wustenova, který jej od roku 1604 utiskovali, přiměl k prodeji chalupy v Malešově a k žádosti o přesídlení na panství sv. Prokopa, což přerovský hejtman Ondřej z Ostašova /Ostišova/ povolil; po odchodu Ondřeje znemožňuje mu Martin toto zakoupení. Žádá, aby bylo Martinovi nařízeno propustit jej s manželkou z malešovského panství na svatoprokopské.
Charter: 3611
Date: 7. červenec 1609
Abstract: Martin Vilém /Wilhann/ z Wustenova radům české komory: podle jejich nařízení z 25. června 1609 /Pražský hrad/ podává zprávu o přikupování pšenice pro malešovský pivovar kromě dávek z císařských dvorů a o výnosu panství. Od 1. července 1606 do konce června 1609 se přikoupilo 1011 korců pšenice a odvedlo se 1450 kop grošů českých. V tomto roce odvede 700 kop, 75 kop míšenských se zaplatí "befelshaberům", 150 kop činí důchodní peníze k termínu sv. Jana, které by na výslovný pokyn přivezl osobně s ohledem na malou bezpečnost cest.
Charter: 3610
Date: 7. červenec 1609
Abstract: Martin Vilém /Willhann/ z Wustenova, hejtman malešovského panství, podává komoře zprávu ve věci žádosti Ondřeje Tkalce. Ondřej přišel do Malešova před 8 léty s jeho pomocí se zde usadil, provozoval živnost a po druhé se oženil, potom podlehl popuzování pana ze Vchynic, který Martina obžaloval u Filipa Langa /Longa/ a nabádal proti němu supliku, za což se omluvil a dosáhl odpuštění; poté prodal chalupu a žádal propuštění na panství sv. Prokopa, po 4 léta se však pro toto propuštění nedostavil a bez svolení jeho i přerovského hejtmana se tam zakoupil.
Charter: 3612
Date: 14. červenec 1609
Abstract: Císař Rudolf II. a ředitel úřadu presidenta české komory a vrchní hejtman císařských panství v Českém království Zikmund Měsíček z Výškova na Hořelicích uzavírají smlouvu, jíž Zikmund císaři prodává svůj dům na Hradčanech mezi domy hr. Ferdinanda Šlika z Passaunu a Diviše Markvarta z Hrádku, s maštalí, malou lázní a zahradou, jak to držela Alžběta Kvintusová z Mezilesic a nyní Zikmund, podle citovaného deskového zápisu, a to pro umístění rentmistrovského úřadu, neboť v jeho dosavadním domě je nyní říšská kancelář a rentmistr úřaduje ve svém domě, za což se mu musí ročně platit 300 kop míšenských. - Kupní suma za dům činí 8500 kop míšenských a 100 dukátů litkupu Zikmundově manželce. V sumě 1000 kop, splatné 31. srpna, zastoupí císař Zikmunda u jeho věřitele - dvorského kupce Karla Werdemona, 500 kop se vyplatí na sv. Havla a 100 dukátů po potvrzení smlouvy. Zbylých 7000 kop císař Zikmundovi pojistí s rukojmími za pololetní výpověď. Poté Zikmund postoupí dům, zpraví jej a vydá všechny listiny, které na něj má. Smlouva byla vyhotovena dvojmo - pro Zikmunda a komoru.
Charter: 3614
Date: 17. červenec 1609
Abstract: Císař Rudolf II., a Marie Magdalena rozená Rittmanová /Rytmanová/, manželka Oktaviána Rovoreta z Freibergu, císařského osobního lékaře, uzavírají smlouvu, jíž Marie prodává císaři stateček Ostrov ležící mezi pozemky císařského panství Brandýs /nad Labem/, patřící kdysi jejímu prvnímu manželu Kašparu z Mühlsteina, který koupila roku 1603 od zemským soudem ustanovených komisařů Ferdinanda Purkrabího z Donína, presidenta apelačního soudu, a Jakuba Menšíka z Menštejna, purkrabího Pražského hradu /podle citované deskové smlouvy/, s tvrzí, poplužním dvorem, 2 osedlými ve vsi, krčmou u zapské silnice, 3 rybníky, sádkami, obilím, dobytkem atd. podle inventáře. Dále prodává císaři poplužní dvůr řečený "Žipecký", povinný purkrechtním platem brandýskému zámku, vše za 10 000 kop míšenských, které jí mají být pojištěny hlavním listem s rukojmími a splaceny i s úrokem za rok po postoupení zboží. Po vydání hlavního listu se statek vloží do desk a zpraví zprávním listem s rukojmími "třetinou výš", protože Marie nemá v zemi jiný zpupný statek. Smlouva byla vyhotovena dvojmo - pro Marii Rovoretovou a pro komoru.
Charter: 3616
Date: 20. srpen 1609
Abstract: Rudolf II., císař římský a král uherský, německý a český, vydává zástupcům stavů Horního a Dolního Slezska Weikhartovi z Promnic, Hanuši Jiřímu ze Zedlitz, Zikmundovi z Burghausu, doktoru práv Ondřeji Geißlerovi a Václavu Otterovi na jejich žádost z moci krále českého a knížete slezského, obdobně jako dal v Čechách stavům podobojí, majestát na svobodu augspurského vyznání: Obyvatelé augspurského vyznání mají užívat svých kostelů, klášterů, škol, far, nadací, platů, všichni poddaní světských i církevních vrchností v městech i na venkově mají svobodu víry a nesmějí pro ni být vystěhováni nebo zbaveni úřadu. 2.) Obě strany - katolíci i augspurští si mají ponechat nadace, kláštery, kostely, konsistoře i desátky, které mají z titulu původní fundace, patronátního práva apod. 3.) Mohou zřizovat další kostely a školy 4.) Mají podléhat svým konsistořím a tam, kde nejsou, je zřizovat, při ordinacích kněží zachovávat dosavadní řád, v manželských věcech se podřizovat buď slezské augsburské konsistoři nebo zřízené generální konsistoři /kterou by do 1 měsíce musel ratifikovat/, dbát, aby přitom nedocházelo k příbuzenským sňatkům, a zachovávat způsob trestů platný u augsburských konsistoří v Říši. 5.) Pohřbívání v kostelích i na hřbitovech, i katolických, se má dít u každého podle jeho ritu, tam, kde mají obě vyznání společný kostel a hřbitov, mají si zřizovat zvláštní. 6.) Ruší se mandáty proti augsburskému vyznání. Obě vyznání se nemají vzájemně rušit obřady, zasahovat si do úřadů, nikdo nesmí být utlačován pro víru a nucen k jiné. Slibuje za sebe i za své nástupce zachovávat říšský náboženský mír a nařizuje hejtmanům obojího Slezska respektovat práva stavů a obyvatel augspurského vyznání a hájit je.
Charter: 3619
Date: 30. září 1609
Abstract: Smlouva uzavřená z nařízení císaře Rudolfa II. a nejvyšším mincmistrem Českého království Hanibalem z Valdštejna na Hostinném, Heřmanových Sejfech /Herzmanzeyffu/ a Velichovkách /Velichově/: na Hanibalovu žádost, aby mu byl místo platu mincmistra ve výši 1200 kop míšenských postoupen statek Malešov /neboť dosavadní mincmistři nesídlili v Kutné Hoře a tím byl zaviněn úpadek dolů a mincmistrovského úřadu a on sám má své statky příliš vzdálené/, rozhodl císař vzhledem k tomu, že výnos Malešova je nižší než 1200 kop, aby statek byl Hanibalovi postoupen na 2 roky. Původní mincmistrův plat má být po 300 kopách každý kvartál odváděn z kutnohorské mince do rentmistrovského úřadu; Hanibal může za to po 2 roky a dále do výpovědi dané rok předem užívat všech výnosů z Malešova, poplužních dvorů, pivovaru, mlýnů, lesů atd., jak to komisaři při postoupení panství sepsali v inventáři. Poddaní mají odvádět Hanibalovi platy a robotovat zadarmo /kromě fůr přes 1 míli cesty/, ale ne více než dosud; trestáni mohou být vězením, ne pokutami. Ti, kdo mají přes 10 kop "spravedlnosti", nemají být z panství propouštěni bez souhlasu vrchnosti hejtmana nebo komory. Hanibal má do roka vyupomínat dluhy do důchodů panství a dbát o jejich odvedení císaři; každý kvartál má odvádět posudné. Má zachovávat řády pro čeleď a poddané a neutiskovat je, každoročně se má konat obvyklý soud a každému se má dostat spravedlnosti. Odúmrti si vyhrazuje císař, zádušní peníze se mají pečlivě spravovat. Sněmem povolené sbírky a berně se mají řádně odvádět, případné nedoplatky musí Hanibal uhradit. V lesích se smí kácet jen pro nutnou potřebu statků a dolů, na prodej jen do sumy 100 kop grošů českých, a to v přítomnosti fořtmistra poděbradského panství; dobytek se v lesích nesmí pást. Rybníky se nemají vypouštět, dokud bude vody třeba pro Kutnou Horu, a Hanibal je má odevzdat ve stejném stavu, jako je přijal. Ve vápence se smí ročně vypálit jen 5 pecí vápna. Hanibal má udržovat všechny budovy, ale opravy a meliorace má podnikat jen se souhlasem komory nebo vrchního hejtmana; pak mu budou náklady uhrazeny. Statek má postoupit na výpověď danou rok předem /za 2 roky, či dříve, kdyby císaři někdo slíbil větší sumu/ se vším příslušenstvím podle inventáře opět císaři. Smlouva byla vyhotovena dvojmo - pro Hanibala a komoru.
You are copying a text frominto your own collection. Please be aware that reusing it might infringe intellectual property rights, so please check individual licences and cite the source of your information when you publish your data
