Fond: České gubernium - guberniální listiny, Praha (0993-1526)
Grouped by years:
Search inCZ-NA > CGL >>
Charter: 4756
Date: 1. červen 1745
Abstract: Hraběnka Františka von Törring Jettenbach, rozená von der Hauben, zplnomocňuje Jana Eliáše Landspergera, sekretáře kurfiřtské dvorské komory, aby jejím jménem převzal panství Červené Poříčí (Boritschen) v Čechách od sekvestrů, zkontroloval účty a najal účetní a hospodářské úředníky.
Charter: 4757
Date: 26. červen 1745
Abstract: Zemský vicepísař František Mates ze Sterneggu vydává se souhlasem nejvyššího písaře Jana Františka von Goltz, pod pečetmi místosudího Václava Josefa Údrckého z Údrče a svou vlastní, z desk zemských (DZV 433/C 18 ze dne 6. září 1737) výpis zápisu z 25. června 1745 připsaného juxta k Morzinské obligaci na 1000 zlatých rýnských a intabulovaného ještě na fol. N 24. Jde o řpiznání Prokopa Jana Christena, novoměstského měšťana a deskového registrátora, že postoupil kapitál 1000 zlatých rýnských, který hr. Václav Morzin obligací, intabulovanou v r. 1737 pojistil hypotekárně na panství Kounice, Přibyslavice a Doubek v Kouřimském kraji jeho zemřelému otci Václavu Ignáci Christenovi, a který jemu připadl jako 6. podíl podle dílčí cedule, intabulované roku 1745, s 6% úrokem od sv. Jiří 1745, prokurátoru české provincie TJ, P. Michaelu Frischovi proti zaplacení 1 000 zlatých v hotovosti, z nichž Frische kvituje.
Charter: 4758
Date: 1. leden 1746
Abstract: Polexina Alžběta, ovdovělá hr. Desfoursová de Mont, a Athien Ville, rozená svobodná paní Hartmannová z Clarksteina, dědičná paní panství Malá Skála (Warttenberger Schall), Brodce a Hrušov, vydává bratrstvu řezačů a brusičů skla, malířů skla a s ním spojených umělců, zpracovávajících kovy, na svém panství Malá Skála, artikuly, vypsané v 15 článcích (čl. 9 o pěti paragrafech obsahuje ustanovení o urovnání sporů mezi řezači kamenů a řezači a brusiči skla).
Charter: 4759
Date: 24. duben 1747
Abstract: Kněžna Kateřina Auerspergová, rozená hr. Schönfeldová, majitelka panství Nasavrky, Seče, Žumberk, Orel, Zaječice, Lipka, Třibřichy (Strzibrzy), Pouchobrady, Zubří, Slatiňany, Bítovany, Maleč, Nabočany, Žleby, Tupadly a Dobrovítov, postupuje kapitál 2 000 zlatých rýnských, přisouzený jí při soudním odhadu statku Dlouhá Lhota (Langen-Lhota) v Berounském kraji, intabulovaném roku 1745, mezi jinými věřiteli Ignáce Humbrechta Bechyně, resp. celkovou sumu 2 480 zlatých rýnských 52 krejcarů, se všemi právy a nároky i výnosy, Janu Nepomukovi (Gaudernackovi), opatu a Maurovi (Kottasovi), převoru jménem konventu benediktinskému kláštera sv. Mikuláše na Starém Městě pražském, proti vyplacení 2 480 zlatých 52. krejcarů i dosavadních úroků. Tato cese může být intabulována.
Charter: 4760
Date: 24. duben 1747
Abstract: Podepsané Marie Terezie od Nesení Kříže Ježíšova, představená, a Marie Anna od Srdce Ježíšova, jménem konventu kláštera voršilek na Novém Městě pražském, postupují sumu 5 236 zlatých rýnských 12 krejcarů, přisouzenou jim při soudním odhadu statku Dlouhá Lhota (Langen Lhota) v Berounském kraji, intabulovaném roku 1746, se vším právem a dalšími výnosy, Janu Nepomuku Gaudernackovi, opatu, a Mauru Kotasovi, převoru, jménem konventu kláštera benediktinů u sv. Mikuláše na Starém Městě pražském, proti hotovému vyplacení 5 236 zlatých 12 krejcarů, z nichž je kvitují. Tato cese může být zapsána do zemských desk.
Charter: 4761
Date: 29. květen 1747
Abstract: Marie Terezie, císařovna římská, královna uherská a česká potvrzuje k žádosti rektora jesuitské koleje na Novém Městě pražském P. Františka Oppersdorffa privilegium Karla VI. ze 13. července 1733 (Vídeň) (1), konfirmující privilegium Ferdinanda II. ze 6. března 1634, v němž se potvrzuje fundace koleje Marií Maximiliánovou z Hohenzollern, vdovou po Adamu st. ze Šternberka, ze 31. července 1633 (Praha).
Charter: 4762
Date: 29. května 1747
Abstract: Marie Terezie, císařovna římská, královna uherská a česká, konfirmuje k žádosti rektora P. Matouše Sexstettera inserované privilegium jesuitské koleje v Březnici, dané Karlem VI. z 2. ledna 1733 (Vídeň), v němž potvrzují tyto inserované listiny: 1. zakládající listina vydaná Adauktem z Újezda a jeho manželkou Ludmilou Kateřinou z Talmberka pro kolej v Březnici, z 23. dubna 1650 pro kolej v Březnici. 2. listinou Leopolda /I./ z 16. března 1675 (Vídeň), kterou se potvrzuje darování kostelíčka na Svaté Hoře u Příbrami Ferdinandem III. koleji v Březnici.
Charter: 4764
Date: 4. červenec 1747
Abstract: Marie Terezie, císařovna římská a královna německá, uherská a česká, potvrzuje k žádosti rektora jesuitské koleje v Kutné Hoře P. Františka Klausala inserovanou zakládací listinu této koleje, vydanou Ferdinandem II. dne 18. dubna 1633 (Vídeň) (1) v německé konfirmaci Karla VI. ze 4. května 1733 (Laxenburg) (2).
Charter: 4763
Date: 4. červen 1747
Abstract: Marie Terezie, císařovská a královna německá, uherská a česká, na žádost rektora koleje TJ v Chomutově (Commothau) P. Františka Sunnegka potvrzuje nadační listinu koleje a všechny v ní uvedené statky, pokud je kolej skutečně drží a užívá. Inserována konfirmační listina císaře Karla VI. ze dne 26. ledna 1733 (Vídeň) (srv. ČG - L, č. i. 4684) s inserty: - Rudolfa II. ze dne 1. října 1590 (ČG - L, srv. č. i. 3111); - Jiřího Popela z Lobkovic z r. 1591 (ČG - L, srv. č. i. 3137); - Rudolfa II. ze dne 25. ledna 1592.
Charter: 4765
Date: 10. listopadu 1747
Abstract: Podepsaní Gfässerovští dědici - Kristián Josef von Gfässer, Josef, opat v Kladrubech, P. Isidor Mayer, převor, jménem kladrubského konventu, Terezie Zizana Kuntzová, rozená von Gfässer postupují sumu 3 000 zlatých rýnských, kterou jejich zemřelý otec Jakub Gfässer měl jako pohledávku na statku Studenec podle jeho dobré vůle Marie Ernestiny Hohbergové, intabulované roku 1731, a která po jeho smrti přešla na ně, i s úroky od sv. Havla 1747 a se vším právem Janu Karlu Schiffnerovi, měšťanu Nového Města pražského, proti hotovému vyplacení 3 000 zlatých rýnských, z nichž Schiffnera kvitují. Tato cese může být zapsána do zemských desk.
Charter: 4766
Date: 7. květen 1748
Abstract: Josef Antonín hrabě Sinzendorf potvrzuje, že po smrti jeho otce hraběte Františka Václava Sinzendorfa jeho matka Josefa, ovdovělá a rozená hraběnka Sinzendorfová, vedla řádně poručnickou správu jeho statků ažd do doby jeho dospělosti, kvituje ji, vyslovuje poděkování a vzdává se za sebe i za své dědice vůči ní a jejím dědicům všech nároků, které by mu z titulu matčiny poručnické správy mohly plynout. Toto prohlášení a kvitance z poručnické kauce mohou být vloženy do desk.
Charter: 4767
Date: 30. květen 1748
Abstract: Purkmistr a rada královského krajského města Litoměřic jménem nynějších i budoucích držitelů desátečních vinic na hoře Radobýlu, jimž císařovna Marie Terezie nařízením komorní administrace z 9. (pres. 19.) května 1748 (Praha) povolila pro špatné výnosy jejich vinic na jílové půdě změnit tyto vinice na ovocné zahrady, chmelnice nebo pole za roční plat 100 zlatých., který by se mezi ně rozdělil a který by odváděli vždy o třech letničních dnech královskému rychtáři spolu s poplatkem 6 krejcarů "listovného" pro něho, slibují, že uvedení držitelé budou plat odvádět způsobem uvedeným ve zmíněném výnosu, a to každý svůj podíl, k jehož placení se zaváže (listinou vyhotovenou trojmo - pro komorní archiv, úřad královského rychtáře a dvorskou komoru). Tento revers byl vyhotoven rovněž trojmo.
Charter: 4768
Date: 1. srpen 1748
Abstract: Filip hrabě ze Sinzendorfu kvituje po dosažení dospělosti svoji matku Josefu Sinzendorfovou z poručnictví jmění, které mu odkázal jeho otec hrabě František Václav ze Sinzendorfu.
Charter: 4769
Date: 24. října 1748
Abstract: Marie Terezie, královna uherská a česká, potvrzuje k žádosti superiora jesuitské residence v Bohosudově (Mariae-Schein) tyto inserované listiny: 1. smlouvu rektora chomutovské koleje Konráda Stadelhofera s Adamem Peceliem z Adlersheimu o koupi statku ,,der alte Hof" pod Krupkou z 8. července 1651; 2. konfirmaci Ferdinanda III. z 5. srpna 1639 (Vídeň), kterou potvrzuje osvobození tohoto statku Františkem Matyšem Karlem ze Štemberka ode všech služebností z 28. května 1639 (Bechyně); 3. povýšení tohoto statku Ferdinandem III. na rytířský statek z 21. května 1639 (Vídeň).
Charter: 4771
Date: 9. listopad 1748
Abstract: Smlouva uzavřená komisaři zemského práva.... - atd. jako v č. i. 4770: mezi týmiž stranami a za přítomnosti týchž osob. Hrzánovští dědici prodávají Buquoyovi zahradu, sousedící s velkým Hrzánovským, nyní Buquoyovským, a malým Hrzánovským domem, ležící na obou stranách vody, jak ji Marie Anna Hrzánová koupila 1. února 1736 od svého manžela Ferdinanda hraběte Hrzána za 8 000 zlatých rýnských. Kupující přebírá také zaplacení pasiv v celkové částce (rozepsané přesně v 6 položkách) 299 zlatých 76 krejcarů a 3 fen. Dokud nebude zaplacen dluh dědicům Jakuba Arona Neustadtla a celá kupní suma, má se z ní od 24. července pololetně úrok. Smlouva vejde v platnost po ratifikaci zemských právem po předchozím schálení maltézským převorem a zapsání do knih řádu. Smlouva byla vyhotovena trojmo.
Charter: 4770
Date: 9. listopad 1748
Abstract: Smlouva uzavřená komisaři zemského práva Františkem Karlem Vratislavem hrabětem z Mitrovic a Janem Václavem z Astfeldu se souhlasem Františka Josefa hraběte z Plachty (po smrti Marie Anny hraběnky Hrzánové z Harasova, rozené svobodné paní Putzové z Adlersthurnu, poručníka Františka de Paula Hrzána z Harasova) a jeho advokáta JUDr. Tadeáše Oppelta z Wertenfeldu, v přítomnosti dědiců po Marii Anně Hrzánové: Ferdinanda Hrzána z Harasova i jménem jeho dcery Charlotty, Zikmunda Gustava Hrzána z Harasova, sloužícího ve vojsku, a Johany Nepomuceny hraběnky Hrzánové z Harasova, dále v přítomnosti zástupců maltézské jurisdikce Mikuláše Florentina a notáře Antonína Fellmana, a to mezi dědici Marie Anny Hrzánové jako prodávajícími a Františkem Leopoldem de Longueval hrabětem Buquoyem na Nových Hradech (Gratzen) a Rožmberku, nejvyšším maršálkem Českého království, jako kupujícím: dědici Marie Anny Hrzánové prodávají Buquoyovi tzv. Velký Hrzánovský dům, zděděný po Marii Anně, ležící na Menším Měste na maltézském právu blízko kostela Panny Marie "pod řetězem", proti velkopřevorství, sousedící s hrabětem Clarym, vzniklý stavebním sloučením bývalého Valdštejnského šosovního domu, Valdštejnského měšťanského domu a bývalého alumnátu v domě "U černého pštrosa". (Dům koupila Marie Anna Hrzánová od Marie kn. Fürstenberkové podle kupní smlouvy ze 17. září 1735, zapsané do knihy maltézské jurisdikce na fol. 395). Dům se prodává s mobiliářem podle soupisu podepsaného Gustavem Hrzánem - Kaplířem (v ceně nejméně 12 000 zl.) za 20 000 zlatých, tedy v celkové sumě 32 000 zlatých. Buquoy má zaplatit pasiva, podrobně rozepsaná v celkem 15 bodech, dohromady částku 32 172 zlatých 39 krejcarů, upravenou, protože převyšuje kupní částku, na 32 000 zlatých. Z toho má zaplatit do 14 dnů 10 000 zlatých, zbytek po půlroční výpovědi, dané zbylými věřiteli. Hrzánovští dědici jsou od věřitelů kvitováni z úroků do 24. července /1748/; od 25. července, kdy dům převzal, má 6% úroky platit Buquoy, a to pololetně. Smlouva vejde v platnost po ratifikaci zemským právem po předchozím schálení maltézským převorem a zapsání do knih řádu. Smlouva byla vyhotovena trojmo.
Charter: 4772
Date: 15. září 1749
Abstract: Marie Terezie, císařovna římská, královna uherská a česká, potvrzuje k žádosti P. Vojtěcha Pubecze, rektora jesuitské koleje v Litoměřicích, inserované milosti a smlouvy, týkající se koleje: 1. Výpis z pamětních knih města Litoměřic z 13. února 1676 o uvedení jesuitů do koleje a ke kostelu Panny Marie roku 1628; 2. reskript Ferdinanda II. ze 3. srpna 1629 (Vídeň) v českém překladu v opise městského písaře ze 13. února 1676, kterým nařizuje městu, aby jesuitům vydalo kolej založenou Ferdinandem I., kostel P. Marie s 6 domy, dvory Pavla Stránského a jeho manželky v Mlékojedech (Mlikowidech), zahrady za branou a osvobodilo je od městské jurisdikce.; 3. smlouva z 5. prosince 1630, kterou uzavřeli císařští komisaři Pavel Michna z Vacínova a Petr Oulík z Třebic mezi rektorem u sv. Klimenta P. Martinem Stradoniem a Litoměřicemi o prodeji 3 dvorů po Pavlu Stránském a jeho manželce.; 4. výpis ze závěti Rafaela Mnišovského ze Sebuzína podle výpisu deskového ze 17. června 1645; 5. výpis z městských knih litoměřických o postoupení vinice Mazaná koleji z 2. srpna 1645; 6. smlouva mezi městem a kolejí v Litoměřicích z 23. listopadu 1663 o směně dědiny Břomkovské za Rivolskou; 7. listina Šimona Oulíka z Třebic z 6. srpna 1654 (Praha), kterou prodává koleji 24 strychů rolí za 175 zlatých rýnských.; 8. usnesení města Litoměřic z 29. srpna 1659 o potvrzení koupě polí, které skoupil Šimon Petr Oulík a prodal koleji; 9. smlouva mezi městem a kolejí z 8. června 1681, kterou město postupuje koleji za pole Jelínkovské v Újezdě a 200 zlatých svůj díl ostrova proti Mlékojedům (Mlykowidům); 10. smlouva koleje s městem z 3. dubna 1682 o povolení vedení vody do koleje.; 11. smlouva podkomořího a města Litoměřic s kolejí z 31. prosince 1712, kterou je kolej kvitována z 1 000 zlatých namísto ekvivalentu za zboření 5 domů ke stavbě nového kostela; 12. listina Leopolda /I./ z 15. července 1676, kterou potvrzuje smlouvu mezi kolejí litoměřickou a staroměstskou o prodeji poloviny úštěckého panství staroměstské koleji z 20. května 1675.
Charter: 4773
Date: 3. leden 1750
Abstract: Marie Terezie, císařovna římská a královna německá, uherská a česká, dává na žádost inženýra a nejvyššího vachmistra Karla Kremeria jemu a jeho společníku - impresáriovi oper a komedií v Praze Janu Křtiteli Locatellimu a jejich dědicům výluční privilegium na konání plesů v pražských městech na dobu 10 let a povoluje jim pěstovat na valech a v městských příkopech moruše; udílí jimi najatým cizím dělníkům na 10 let osvobození od berní a je oba osvobozuje od daní na 7 let (s vyjímkou jejich osobního vlastnictví) a na stejnou dobu osvobozuje jimi vyrobené hedvábní od placení mýta; moruše mohou dovážet bezcelně. Kremerius ponechá na 10 let pořádání plesů Locatellimu; po 7 létech budou oba odevzdávat desetinu vyrobeného hedvábí, odevzdávat z každého plesu 50 zlatých obci a chudobincům, nemají zde zvyšovat vstupné a bránit zábavám v soukromých domech. V prvních 5 létech platnosti privilegia mají ročně vypěstovat 2 000 morušových stromů.
Charter: 477-?
Date: 16. únor 1750
Abstract: Marie Terezie, císařovna římská, královna uherská a česká, uděluje privilegia cechu zahradníků na Novém Městě pražském.
Charter: 4774
Date: 3 březen 1750
Abstract: Václav Josef Christen postupuje kapitál 1 000 zlatých rýnských, přisouzený mu podle kridy majetku Karla Josefa Morzina, intabulované roku 1749, a připadlý mu jako 5. díl podle dílčí cedule jeho otce, zemřelého Václava Christena, deklamátora zemských desk, intabulované 1745 (příslušné deskové zápisy jsou citovány), s 6% úrokem od 24. dubna 1745 a s likvidačními náklady 3 zlatých 30 krejcarů, prokurátoru české provincie TJ P. Františku Kreidtovi, neboť mu podle obligace, intabulované roku 1747 bylo vyplaceno 250 zlatých a nyní v hotovosti 750 zlatých, z nichž řád kvituje. Tato cese může být zapsána do zemských desk.
Charter: 4775
Date: 5. červen 1750
Abstract: Marie Terezie, císařovna římská, královna uherská a česká, potvrzuje k žádosti P. Jana Nonnerta, probošta profesního domu sv. Mikuláše, předložené jejímu otci Karlu VI., inserovaná privilegia: 1. Ferdinanda II., z 6. května 1628 (Pražský hrad), kterým potvrzuje inserovanou zakládací listinu Albrechta z Valdštejna ze 17. dubna 1628 (Praha) /1/; 2. Rudolfa II. z 2. května 1584 (Pražský hrad), kterým povoluje Jáchymovi Novohradskému z Kolovrat zapsat jeho dům na Malé Straně do desk zemských; 3. Leopolda /I./ z 16. května 1673 (Laxenburg), v němž se potvrzuje smlouva o urovnání sporu mezi jesuity a městem z 17. března 1673; 4. výpis z DZV 390/H 11 o koupi dvou domů "U divých mužů" od obce a vkladu do desk z 13. června 1673; 5. závěť Tomáše Ignáce Františka Storbecka (Storbegg) ze 7. února 1678 (Praha); 6. jeho ustanovení o fundaci semináře v jeho domě ze 7. února 1678 (Praha); 7. reskript Leopolda /I./ místodržícím o vydání této seminární nadace proboštovi po zaplacení "septimae litis" z 15. září 1695 (Ebersdorf); 8. místodržitelský dekret o témž z 22. prosince 1695, vypsaný z knih viničního úřadu.
Charter: 4776
Date: 25. červenec 1750
Abstract: Registrátor zemských desk Jan Vilém Grueber vydává výtahy z desk, týkající se Marie Josefy, rozené Strakové z Nedabylic, ovdovělé Rašínové, provdané Zárubové, a jejího statku Podhořany /u Ronova/, který získala Strakovskou dílčí cedulí roku 1720 v sumě 50 000 zlatých, z něhož vyplatila 20 937 zlatých (které byla povinna vyplatit z osmého dílu), a na němž dále zapsala 1729 Františce z Widerspergu jako cesionářce Schönfeldů a Auerspergů 4 000 zlatých, z téhož roku Marii Alžbětě Rašínové jako cesionářce hrabě Václav Seyna (Seynischen) 2 000 zlatých, 1731 Václavu Janu Vraždovi z Kunvaldu jako Hložkovskému cesionáři 1 500 zlatých, roku 1732 po složení 3 000 zlatých Petrem Strakou z Nedabylic na faráře ustanoveného v Podhořanech, 1 sud piva ročně z tamního pivovaru turkovickému faráři, 1742 Františku Kreidtovi, TJ, jako cesionáři Barbory Anežky Malovcové 1 000 zlatých, 1744 Václavu Klimentu von Saltza 4 500 zlatých a 1745 Václavu Felixovi Šmerovskému z Lukavice 300 a 1 000 zlatých (příslušné deskové zápisy citovány). Grueber přišil k tomuto výtahu 2 kvitance: 1. kvitanci na 12 zlatých 36 krejcarů zaplacených 11. ledna 1751, taxy za intabulaci cese Františky z Widerspergu Františku Kreidtovi, TJ, na 2 500 zlatých (kvitanci vydali registrátoři Josef Ignác Jan Nep. Hibbschmann a František Václav Galleta). (Srv. ČGXI č. i. 4779); 2. kvitanci Františky z Widerspergu z 5. ledna 1751 (Praha), jíž stvrzuje, že přijala od Václava Vratislava hraběte Bořka Dohalského z Dohalic 2 500 zlatých, vyplacených proti vydání její dobré vůle za tuto sumu pokurátoru české provincie TJ /P. Františku Kreidtovi/ jako části 4 000 zlatých postoupených jí kněžnou Auerspergovou, rozenou Schönfeldovou, s úroky do 17. října 1750 po srážce jí zaplacených nákladů dobré vůle 12 zlatých 24 krejcarů.
Charter: 4777
Date: 19. říjen 1750
Abstract: Anastázius, opat kláštera sv. Prokopa, propouští z poddanství Kateřinu, dceru po Kašparovi Cedrychovi z městyse Sázavy.
Charter: 4778
Date: 11. listopad 1750
Abstract: Marie Aloisie hraběnka Mollartová, rozená hraběnka Lambachová, která má podle svatební smlouvy, intabulované roku 1735, na Mollartovském statku Olešná v Rakovnickém kraji pohledávku věna 3 000 zlatých, 7 000 zlatých obvěnění a celkové výnosy v sumě 20 000 zlatých- celkem 30 000 zlatých, na žádost Jana Sieberta, který má na témže statku, podle obligace, intabulované 1750, (příslušné deskové zápisy citují), pohledávku 1 000 zlatých a je tedy po ní druhým věřitelem, postupuje Siebertovi a dědicům své prioritní deskové právo, aby jeho pohledávka 1 000 zlatých s úroky a náklady byla přednostně uspokojena. Tato cese může být vložena do desk.
Charter: 4779
Date: 17. prosinec 1750
Abstract: Františka, svobodná paní z Widerspergu, postupuje ze sumy 4 000 zlatých kapitálu, postoupené jí podle cese z 13. května 1749 (Vídeň) Kateřinou, provdanou kněžnou Auerspergovou, rozenou hraběnkou Schönfeldovou, na deskovém statku Podhořany, 2 500 zlatých kapitálu s 6% úroky od sv. Havla 1750 prokurátoru české provincie TJ P. Františku Kreidtovi (Kreithovi) proti vyplacení 2 500 zlatých v hotovosti, z nichž Kreidta kvituje. Tato cese může být na její náklad zapsána do zemských desk.
Charter: 4780
Date: 23. březen 1751
Abstract: Marie Terezie, císařovna římská, královna uherská a česká, potvrzuje k žádosti jesuitské koleje v Chebu inserovanou nadaci koleje ze závěti Jindřicha Šlika z 9. července 1649 (Praha) ve výpisu zemského místopísaře Rudolfa Čejky z Olbramovic a kupní smlouvu ze 14. července 1658, který koupil rektor chebské koleje P. Ondřej Kachmann od sourozenců Elbognerových z Dolního Schönfeldu statek Starý Hrozňatov (Kónsperg).
Charter: 4781
Date: 24. duben 1751
Abstract: Kateřina kněžna Auerspergová, rozená hraběnka von Schönfeldt, z kapitálu 20 000 zlatých rýnských, zapsaného Františkem Karlem Libštejnským z Kolovrat obligací, intabulovanou roku 1730 hypotekárně na fideikomisním panství Rychnov /n. Kněžnou/ (Reichenau), jejímu otci Josefu Františku hraběti Schönfeldtovi, později zděděného jí a konečně převedeného Kolovratským porovnáním, intabulovaným roku 1751, na sirotčí Kolovratský statek Chlumec (Culm), /aby se očistil fideikomis/, postupuje kapitál 12 000 zlatých s 6% úrokem od sv. Jiří roku 1751, Antonínu, svobodnému pánu von Schirnding a dědicům, a to na částečnou úhradu sumy 15 000 zlatých, kterou mu byla dlužna a kterou mu obligací, intabulovanou roku 1750 (podle konsensu, intabulovaného roku 1746 - příslušné deskové zápisy se citují), hypotekárně zapsala na svém panství Žleby v Čáslavském kraji. Zbylé 3 000 zlatých zůstávají zapsány na Žlebech. Tato cese může být zapsána do desk.
Charter: 4782
Date: 14. srpen 1751
Abstract: Marie Terezie, císařovna římská, královna uherská a česká, potvrzuje k žádosti rektora jesuitské koleje v Klatovech P. Kryštofa Felixe: 1. list císaře Ferdinanda /II./ z 28. února 1637 (Vídeň) české komoře o postoupení Korálkovského statku Donem Martinem Hoef Huertou koleji v Klatovech; 2. úmluvu mezi městem a kolejí z 9. prosince 1697 o osvobození Korálkovských gruntů od městských břemen.
Charter: 4783
Date: 21. leden 1752
Abstract: Hejtman, radové a výbor říšského rytířstva v Horním Porýní zasílají svobodnému pánovi von Sickingen daňový předpis na rok 1752 (Matricularanschreiben) z panství Landbühl (v Porýní) ve výši 600 zlatých.
Charter: 4784
Date: 22. duben 1752
Abstract: Marie Terezie, císařovna římská a královna německá, uherská a česká, na žádost rektora koleje TJ u sv. Ignáce na Novém Městě pražském Josefa Mladoty potvrzuje jako česká královna kupní smlouvu, jíž kolej prodala Františku Václavovi, hraběti z Nostic-Rhineckovi (Rieneckh), za 60 500 zlatých svůj statek mratín v Kouřimském kraji a povoluje koleji koupit od Zuzany Ludmily von Puteani, rozené Mladotové ze Solopisk, za 54 000 zlatých statek Ostředek v témže kraji, který má lepší spojení s jejich statkem petrovicemi; za rozdíl v ceně 6 500 zlatých mají jesuité nakoupit další nemovitosti.
Charter: 4785
Date: 15. květen 1752
Abstract: Ondřej Terni, mistr teologie, převor konventu kleriků řádu sv. Kamila de Lellis a špitálu sv. Jana v Pule (Polensi) vysílá spolubratry Jana Křtitele Perni a Františka Sanguineti na dva roky do okolních provincií, aby zde sbírali almužny na obnovu konventu a špitálu, pobořeného zemětřesením, a pro shromáždění 1 600 zlatých na vykoupení tří kněží a jednoho laika, kteří byli cestou do Říma při sbírání almužen zajati tureckými piráty a odvezeni do Tunisu (Tunetim). Vyprošuje pro oba vyslané bratry všude příznivé přijetí u všech lidí, zvláště ordinářů.
You are copying a text frominto your own collection. Please be aware that reusing it might infringe intellectual property rights, so please check individual licences and cite the source of your information when you publish your data
