Fond: České gubernium - guberniální listiny, Praha (0993-1526)
Grouped by years:
Search inCZ-NA > CGL >>
Charter: 3769
Date: 28. březen 1613
Abstract: JUDr Kašpar Luk z Bohuslavic, münsterbarský knížecí rada, se zaručuje za dr Fesche, mandatáře dědiců zemřelého "gegenhändlera" rentovního úřadu Pavla Raimana /z Löwenfeldu/, že z pozůstalosti nic neodnese.
Charter: 3770
Date: 12. duben 1613
Abstract: Štěpán Schmidt z Freyhofen na Kunštátě a říšský fenigmistr Lazar Henkel činí vyúčtování "postů", podle kterého je Henkel dosud dlužen ze 40 000 zl. ještě 10 816 zl. rýn. 40 kr.
Charter: 3772
Date: 23. duben 1613
Abstract: Kateřina Kanická ze Snopoušov se přiznává Janu Bezděkovskému z Římku a na Bezděkově a jeho dědicům k dluhu 150 kop míš. a zavazuje se z této sumy platit úrok po 4 kopách 30 gr. vždy na sv. Havla a Jiří, počínaje sv. Havlem 1613. Dluh má být i s úrokem zaplacen na výpověď danou jednou ze stran ke sv. Havlu nebo Jiří 1/2 roku předem. Jinak má věřitel právo zaplacení vymáhat, jako kdyby na to měl pergamenový hlavní list s přivěšenými pečetmi.
Charter: 3771
Date: 23. duben 1613
Abstract: President a radové české komory vyznávají, že jsou dlužni na místě císaře slánským měšťanům Martinovi Vávrovi, Jeremiášovi Heimanovi, Bartoloměji Papežovi a robotnému Kryštofovi Hasmanovi 600 kop míš. za oves, který od nich r. 1609 odebral dvorský forman Jakub Fojt. Dluh má být zaplacen na sv. Jiří 1614.
Charter: 3773
Date: 29. duben 1613 (19/29 Januarii)
Abstract: L. Bergklman a Jan Barnsdorfer Jindřichu Juliovi, postulovanému biskupu halberstadtskému: sdělují mu, že dohodli s Nerhoferem, že bude centnéř olova brunšvické váhy /= 114 liber/ prodáván na místě za 3 3/4 zl. a v Litoměřicích bez cla za 4 3/4 zl.
Charter: 3774
Date: 9. květen 1613
Abstract: Alžběta Sezimová z Bytíšky a na Hostinném činí poslední pořízení podle mocného listu, kterým jí císař Rudolf II. 6. října 1606 /Pražský hrad/ udělil kšaftovací svobodu. Majetek odkázaný jí zemř. manželem Fridrichem Sezimou ze Sezimova Ústí a na Rochově a 5000 kop míš. věna zapsaného jí deskami na Rochově její dcerou Mandalenou Valdštejnskou ze Sezimova Ústí na Hostinném a na Rochově roděluje tak, že dceři odkazuje k doživotnímu užívání úroky z uvedené sumy, bez dispozičního práva se sumou samotnou, kterou může pouze převést na jiný nezávadný statek. Po Mandalenině smrti připadne těch 5000 kop jejím dětem, nebude-li jich, tedy Anně Bořanovské z Duban, švagrové zastavitelky, a sirotkům po bratru zůstavitelky Zikmundu Bořanovském z Bytíšky - Jětřichu, Albrechtu, Mandaleně, Alžbětě, Mařence a Dorotě, dále Janu Těchenskému ze Sentína a Ažbětě Těchenské, dětem její sestry Lidmily Těchenské z Bytíšky rovným dílem: zemřou-li tito, vše připadne Anně Bořanovské a jejím dědicům. Vymiňuje si právo závěť změnit a dodatečně odkázat svršky a klenoty. Úředníky zemských desk žádá o případnou intabulaci tohoto kšaftu i mocného listu, budou-li předloženy.
Charter: 3775
Date: 24. květen 1613
Abstract: Matyáš II., císař římský a král německý, uherský a český, na žádost bratrů Kristiána a Jáchyma Arnošta, markrabat braniborských, vévodů stětínských, pomořanských a kašubských, purkrabí norimberských a knížat rujánských o stanovení dne k převzetí jejich lén české koruny, odkládá tuto jejich záležitost o 6 měsíců, neboť spisy k tomu potřebné jsou v registratuře kanceláře v Praze a léna musí být podle starého zvyku udělena v Čechách. Prohlašuje, že tento odklad není na újmu práv markrabat ani české koruny a ukládá jim, po 6 měsících se znovu o udělení lén přihlásit,
Charter: 3778
Date: 15. červen 1613
Abstract: Erazim Hirschberger z Königsheinu /Hyrssperger z Kynygsheynu/ na Stráži /Vartenberce/ se přiznává své sestře Heleně Hirschbergerové z Königsheinu a jejím dědicům k dluhu 400 kop gr. míš. atd. jako v ČG-L č.i. 3776.
Charter: 3777
Date: 15. červen 1613
Abstract: Erazim Hirschberger z Königsheinu /Hyrssperger z Kynygsheynu/ na Stráži /Vartenberce/ se přiznává své sestře Marii Hirschbergerové z Königsheinu a jejím dědicům k dluhu 200 kop gr. čes. atd. jako v ČG-L č.i. 3776.
Charter: 3776
Date: 15. červen 1613
Abstract: Erazim Hirschberger /Hyrsspergar/ z Königsheinu /Kynygsheynu/ na Stráži /Vartemberce/ se přiznává Žofii Hirschbergerové z Königsheinu, své sestře, a jejím dědicům k dluhu 200 kop gr. čes. a slibuje dluh zaplatit i s úrokem na výpověď danou 1/2 roku předem nebo 2 týdny po termínu. Jinak může věřitelka jeho dluh na něm nebo po jeho smrti na držiteli jeho statků vymáhat, jako kdyby na to měla pergamenový hlavní list s přivěšenými pečetmi.
Charter: 3779
Date: 28. červen 1613
Abstract: Horní a mincovní úředníci v Kutné Hoře se přiznávají Pavlu Ledskému /Ledeckému/ z Chroustovic, kutnohorskému horníkovi, jeho manželce Lidmile a dědicům k dluhu 50 kop gr. čes., které půjčil pro potřeby dolů po jednání s podkomořím věnných měst Adamem st. z Valdštejna na Žehušicích a s Kašparem Melicharem ze Žerotína na Nových Dvorech a Ovčárech. Dluh byl splatný na sv. Jiří 1613, ale věřitel po jednání s královskými komisaři Vilémem Vřesovcem z Vřesovic a Doubravské Hory, nejv. mincmistrem, Pavlem Hrabáněm z Přerubenic a Ondřejem Horňateckým z Dobročovic svolil sečkat do sv. Jiří 1614. Tehdy nebo 2 týdny poté se vydavatelé zavazují dluh zaplatit z kutnohorské mince i s úrokem.
Charter: 3780
Date: 2. srpen 1613
Abstract: Vilém, Julius, Arnošt, Otto a Jan, bratranci a bratři, vévodové brunšvičtí a lüneburští, dodržujíce starý a císařem Karlem V. potvrzený obyčej, že knížectví brunšvické a lüneburské přijímá jako léno jménem všech knížat svého rodu nejstarší člen, po smrti knížete Jindřicha Julia, biskupa halberstadtského dávají svému bratru a bratranci Kristiánu, biskupu v Mindenu, jako nejstaršímu a tudíž nositeli lén plnou moc, aby od císaře Matyáše přijal jménem jich všech jako léno brunšvické a lüneburské knížectví a složil lenní přísahu.
Charter: 3781
Date: 2. srpen 1613
Abstract: Bratři Augustus, biskup kláštera Ratzeburg, Fridrich, probošt v Brémách, Magnus, Jiří a Hanuš - vévodové brunšvičtí a lüneburští, vydávají plnou moc jako v ČG-L č.i. 3780.
Charter: 3782
Date: 12. srpen 1613
Abstract: Matyáš II., císař římský a král německý, uherský a český, jemuž jako českému králi náleží říšské léno - úřad arcišenka římské říše a hodnost kurfiřta, vyznává, že již za císaře Rudolfa II. žádal o udělení těchto lén a že mu bylo přislíbeno; protože při nynějším říšském sněmu pro jiné záležitosti nemůže být toto udělení provedeno, prohlašuje, že odklad nebude ke škodě lenních práv císaře ani říše, na což proti tomuto ujištění vydal týž den jako císař revers, i jménem říše sobě jakožto českému králi.
Charter: 3783
Date: 23. srpen 1613
Abstract: Krumlovský perkmistr Matyáš Rulle, který se dostal na příkaz komory pro zlehčování krumlovských městských privilegií, české komory a purkmistra a konšelů do vězení na Přažský hrad, se zavazuje při svém propuštění, že se toho již více nedopustí.
Charter: 3784
Date: 24. srpen 1613
Abstract: Staroměstský měšťan a zlatník Jakub Hergessel a malostranský měšťan Vít Schmidt ručí za písaře v císařských cihelnách Šebestiána Vodulínského, že řádně složí ze svého úřadu účty.
Charter: 3786
Date: kolem 25. srpna 1613
Abstract: Jiří Cikota z Peregrinského Ostrova /Zigotta von der Peregriener Insl/ Janovi Pelhřimovskému /Peldřimovskému/ z /Výškořic/: Sděluje mu, že /malostranský/ měšťan Vít Schmidt má vlastní dům a může učinit zadost kauci.
Charter: 3785
Date: 25. spren 1613
Abstract: Jan Krocín Janovi Pelhřimovskému /Peldřímovskému/ z Výškořic: sděluje na příkaz komory, která chce zprávu zda Jakub Hergessel, kterého Vodulínský /Vodulijovský/ postavil za sebe jako rukojmího, může tomu dostáti, že Hergessel má na Starém Městě mešťanské právo a že se přiženil k jedné zlatnici, která zde má dům.
Charter: 3787
Date: 26. srpen 1613
Abstract: Matyáš II., císař římský a král německý, uherský a český, udílí na žádost svého strýce Karla vévody münsterberského a olešnického, nejvyššího hejtmana obojího Slezska, za služby, které prokazoval po dobu 53 let císařům Ferdinandu I., Maximiliánovi II., Rudolfovi II. i jemu /a po něm rovněž jeho synové Jindřich Václav a Karel Fridrich/ Karlovi, jeho synům a jejich dědicům léna jejich knížectví, hrady, kláštery, obyvatele, platy, soudy, doly, minci atd. a potvrzuje všechna privilegia a výsady udělené králi a císaři Janem /Lucemburským/, Karlem /IV./, Václavem /IV./, Zikmundem, Albrechtem, Ladislavem /Pohrobkem/, Jiřím /z Poděbrad/, Matyášem /Korvínem/, Vladislavem, Ludvíkem, Ferdinandem /I./ a Rudolfem /II./: Karel a jeho dědici mohou své země komukoli prodat, zastavit nebo odkázat. Všem poddaným království se nařizuje práva uvedených münsterberských knížat respektovat. Matyáš si vyhrazuje pouze povinnosti a služby, jimiž byla knížata odedávna povinna českému králi a koruně.
Charter: 3788
Date: 8. říjen 1613
Abstract: Matyáš II., císař římský a král německý, uherský a český, jehož bratr, císař Rudolf II., povolil r. 1690 /recte 1590/ zemř. Wolfu Kryštofovi z Trauttenberku, aby mohl zaplatit dluhy po předcích a vybavit matku a sourozence, prodat léno české koruny - tvrz Reuth, což mělo platit i po Wolfově smrti podle císařského konsensu z 26. září 1599, uděluje nyní toto léno bratrům Jiřímu Fridrichovi a Matesu Bernhardovi Unruherům z Oberchodau /Ober Khodaw/, kteří je po smrti Wolfa Kryštofa koupili od poručníků jeho syna Wolfa Jindřicha z Trauttenbergu - Hanuše Ondřeje z Trauttenbergu a Hanuše z Gruenu a dostali je od cís. Rudolfa uděleno 31. října 1602. Léno se uděluje oběma bratrům a jejich mužským lenním dědicům se všemi právy, a příslušenstvím, 3 potoky /Hraničním, Rotenbachem a Engelsbachem/ atd. Bratři složili obvyklou lenní přísahu.
Charter: 3790
Date: 21. říjen 1613
Abstract: Pavel Mejsnar, měšťan Nového Města pražského, postupuje svému synovi Danielovi Mejsnerovi a dcerám Žofii Kamberské a Kateřině Widtmanové dlužní úpisy: 1) města Slaného na 2000 kop míš. z 23. dubna 1605, 2) města Ostrova /Schlakenwerdu/ na 2000 kop míš. z 23. dubna 1609, 4) města Litoměřice na 2000 kop míš. z 23. dubna 1610 a 5) na 1000 kop míš. z 23. dubna 1611, 6) města Mostu dva úpisy po 1000 kopách čes. z 23. dubna 1610 a 7) na 500 kop gr. z 23. dubna 1612.
Charter: 3791
Date: 23. listopad 1613 /"13. Novembris alten Kalenders"/
Abstract: Veřejný notář Leonhard Christ z Coburgu, t.č. v Hofu, zlistiňuje na žádost Fridricha Sitticha Nothofta z Weissensteinu na Friedenfelsu a jeho advokáta, soudce v Hirschbergu /Hirßberg/ Jiřího Köstnera /Cöestner/, s odvoláním na blíže nespecifikované spisy z 13. října a 2. a 9. listopadu /vydané v Berndorfu /Perndorf/ a z 10. a 11. listopadu /Münchenreuth/ libellus sobě adresovaný a vydaný Nothaftem 18. října 1613 /Berndorf/. Nothaft v něm žádá o vydání instrumentu ve svém sporu s držiteli Nothaftovských podlén v Chebském kraji, jež zdědil po smrti bratra Kryštofa Nothafta; leníci nechtěli při pojetí lén z jeho rukou skládat přísahu a platit novou taxu, poukazujíce na to, že za jeho bratra a předchůdců to také neskládali a neplatili. Po sporu a žádosti k císaři o rozhodnutí se nakonec Nothaft 7. /dle nového kalendáře 17./ července rozhodl jim vyhovět, ale vyhrazuje si další právní postup, a proti vynucenému udělení lén protestuje, zatímco leníci žádají o schválení udělení. - Kromě libellu inserovány přílohy: A: List purkmistra a rady v Chebu Nothaftovi z 1. června 1613, v němž upozorňují, že z jeho listu z 20. /30./ /května/ není jasné, chce-li leníkům léna udělit bez přísahy, taxy a desátku, jako dříve; navíc bylo zvykem předložit při udílení lén lenní list na doklad, že císař Nothaftům léna udělil jako vrchní přímý pán a že je tedy mohou udělit dále. Žádají jasnou odpověď. B: List městského písaře Podensteinera Jiřímu Köstnerovi, rychtáři v Hirschbergu, z 19. června 1613, sdělující, že podle oznámení Nothaftových leníků a městské rady v Chebu Nothaft písemně projevil ochotu udělit léna za daných podmínek; má odpovědět v té věci radě, aby se udělení mohlo konat. C: List Nothafta purkmistru a radě v Chebu ze 7. /17./ července /Berndorf/ prohlašující, že léna udělí jako jeho bratr bez přísahy a taxy, jen za obvyklé lenní peníze. Žádá o zveřejnění příslušných obeslání; Notář v ověřovací formuli dodává, že byl 20. - 30. července v Chebu v domě Kašpara Rueßlera přítomen udělení lén, což protokoluje spolu s Nothaftovým protestem proti formě udělení. - V dodatku notář 19. /29./ listopadu na radnici v Chebu poznamenává, že výše uvedený instrument měl přednášet chebské městské radě, protože však zastihl na radnici pouze úřadujícího purkmistra Wolfganga Bachelbela a druhého purkmistra Jiřího Werlla, v přítomnosti svědků seznámil oba s obsahem instrumentu. Když prohlásili, že jej v pondělí předloží městské radě, a notář to prohlásil za nepostačující, Bachelbel dokument přečetl, napadl notáře a hodil mu instrument pod nohy, načež notář odešel.
Charter: 3792
Date: 27. listopad 1613
Abstract: Děkan, doktoři a profesoři právnické fakulty akademie v Kolíne nad Rýnem schvalují tištěnou nedatovanou sbírku dobrozdání právnické koleje akademie v Ingolstadtě daných v nástupnickém sporu mezi Arnoštem, baronem ze Sprinzensteinu na statcích Pasternis, Wartenberg, Borów Polski /Neuhaus, Wartenberg, Windischboraw/ na místě manželky, žalující, a Melchierem z Rechenbergu, žalovaným, o wartenberské statky /Collegii juris - consulterum ich academia Ingolstadiensi consilia sive respensa, quae in cause successienis, inter dominum Ioannem Ernsetum, baronem de Sprinzestein.
Charter: 3793
Date: 8. prosinec 1613
Abstract: Bratři Zikmund Abraham a Jiří Kryštof z Trauttenbergu na Starém Rybníku a Skalné /Wildstein/, Hanuš Mates z Theinu na Jindřichovicích /Heinrichsgrün/, bratři Jiří Albrecht a Hanuš Fabián Multrové z Waldau jako zástupci své ovd. matky a příbuzné Anny Marie z Trauttenbergu na místě její dcery Amalie Barbory z Trauttenbergu, a Jošt Adam ze Schirndingu na Chodové Plané /Kuttenplan/, a Hanuš Adam Lochner z Palic na Pernolci /Perntzreuth/, Wolf Kryštof Elbogner z Unterschönfeldu na Kynšperku /Kiensperg/ a /Ottengruen/ jako zástupci svého bratrance a strýce Hanuše Viléma Kfellera ze Sachsengrünu na Starém Sedlišti /Altten Zettlitz/ a Částkově /Schossenreutt/ na místě jeho syna Jáchyma Jindřicha Kfellera ze Sachsengrünu sjednávají svatební smlouvu mezi Amalií a Jáchymem: Anna Marie vyplatí dceři jako věno podíl po otci 1000 zl. /po 24 bílých gr./ a po její smrti jí připadne ještě 500 zl. jako podíl po matce z majetku, který Anna přinesla při svém sňatku se zemř. p. z Trauttenbergu; obě sumy budou Jáchymovi vyplaceny do roka. Vedle toho vybaví Anna dceru šatstvem a šperky. Ke konci tohoto roku se má Amálie osobně na hradě v Chebu /Eger/, bude-li tam ustanoven purrkabí, nebo u zemských desk v Praze zříci všech nároků na dědictví po otci, matce a sourozencích /s výjimkou přijetí dědictví, kdyby zemřeli její bratři bez mužských potomků, nebo kdyby jí někdo z příbuzných dobrovolně postoupil některé statky/. Jáchym přislíbil dáti své manželce obvěnění 1000 zl. a jitřní dar 500 zl.; tuto sumu pojistí jeho otec Hanuš Vilém na svých statcích, kdyby zemřel, převede je Jáchym na statky, které mu připadnou při dělení s bratry. Jáchym se zaváže, že to, co přes uvedených 1000 zl. věna dostane se strany manželky /odkazy, podílem po Amaliině matce atd./, zůstane po jeho smrti Amálii a jejím dědicům. Přežije-li Amálie manžela a nebudou-li mít potomky, zdědí 1500 zl. svého věna, 1000 a 500 zl. obvěnění a jitřního daru a vedle toho vše, co dědictvím či jinak získala, klenoty 1/2 stříbrného nádobí a polovinu všeho movitého majetku /obilí, dobytka/, ale nikoli peněz, pohledávek, koní a výzbroje. Jáchym jí má také v některém městě koupit za 800 kop dům, kde by sídlila jako vdova se 100 kopami na otop, obilí, stavební dříví atd.; může ovšem sídlit na statcích po manželovi. Po její smrti připadne 1000 zl. obvěnění příbuzným jejího muže. Těm také připadne dům, kdyby se znovu provdala, 100 kop k němu nebude dále vypláceno. Přežije-li Jáchym manželku, bude držet doživotně 1000 zl. věna; to se vším ostatním, co mu přinesla, včetně jí darovaných věcí, obdrží po jeho smrti její příbuzní. Budou-li mít děti, může Amálie po manželově smrti zůstat na jeho majetku a pečovat o ně, jinak obdrží obojích 1500 zl., šatstvo, klenoty a 1/3 stříbra a movitého majetku a dům se 100 kopami doživotně, nebo do provdání. Když se provdá, připadne dům dětem, 100 kop se přestane vyplácet. Kdyby měla z dalšího manželství také děti, obdrží po její smrti 1500 zl. obvěnění a jitřního daru děti Jáchymovy a o ostatní majetek po matce se podělí s dalšími. O podíl po otci se všechny děti rozdělí. Po smrti manželů ztrácí smlouva platnost. Anna Marie jménem dcery a Jáchym slibují smlouvu dodržovat. Byla vyhotovena ve dvou exemplářích.
Charter: 3794
Date: 21. leden 1614
Abstract: Podepsaný Karel /Carlc/ Werdemann /Wertemann/ prohlašuje za sebe, své dědice a za ostatní kverky, že za to, že mu král Matyáš II. téhož dne potvrdil před 3 lety udělené povolení císaře Rudolfa II. používat vodu z dolů /fratwaßer in und außer der Gruben von Gang und Tawergang/ v Kutné Hoře, pokud to nebude na škodu dolování, na kamencovou huť /Siedwerch/ i k jiným účelům, bude podle dohody uzavřená mezi ním a nejvyšším mincminstrem Vilémem z Vřesovic a Nového Hradu /Newenschlos/ na Podsedicích a Vchynicích /Chunicích/ dne 11. února 1613 /Kutná Hora/ za tuto vodu platit od svatého Jiří 1613 do konce roku 1615 sumu 100 tolarů /po 70 krejcarech/, další léta pak po 200 tolarech jako desátek do kutnohorské mince. Bude-li vody používat k jiným účelům, bude odvádět ročně 300 tolarů.
Charter: 3795
Date: 29. leden 1614
Abstract: Matyáš II., císař římský a král německý, uherský a český, povoluje Jiřímu Fridrichu Unruherovi z Oberchodau /Codau/, který investoval do statku Reuth, koupeného se souhlasem císaře Rudolfa II. a uděleného mu lénem jím samým a českou korunou, svůj majetek po otci a věno 12000 zlatých, které měla jeho manželka Anna Barbora rozená Brandtová od bratra Víta Hanuše v. Brandt, a zlepšil tak léno o více než 20000 zlatých, pojistit manželce a dceři Anně Barboře věno, v uvedené sumě 20000 zlatých na tomto lénu. Spoludržitel léna bratr Jana Fridricha Matyáš Bernard Unruher na Oberchodau s tímto pořízením vyjádřil souhlas listinou z 12. října 1613 /Chodov - Kodaw/ a královští komisaři podali zprávu o uvedených melioracích na statku Reuth.
Charter: 3796
Date: 4. únor 1614
Abstract: Dvorský obchodník Rollant /Ruelant/ v. Hollant potvrzuje, že podle dekretu české komory přijal 7 1/2 kusu sukna a 1 kus bílé vlněné látky /macheyer/, a slibuje, že uzná-li tak komora, opět vše vrátí.
Charter: 3800
Date: 13. březen 1614
Abstract: Alžběta rozená z královského rodu dánského, ovdovělá vévodkyně brunšvicko-lüneburská, Petr, opat kláštera Rittagshausen, Jošt z Adelebsenu, Antonín ze Streithorst, Hilmar z Münchhausen, Bertold z Rutenbergu /podpis - Rautenberg/ a Tedel Burchard z Walmoden jako poručníci brunšvicko-lüneburských vévodů bratrů Kristiána Rudolfa a Jindřicha Karla, Alžbětiných synů, dodržujíce starý a císařem Karlem V. potvrzený obyčej, že knížectví brunšvické a lüneburské přijímá jako léno jménem všech knížat svého rodu nejstarší člen, po smrti císaře Rudolfa II. a po smrti Alžbětina manžela, halberstadtského biskupa knížete Jindřicha Julia, dávají Alžbětinu synu Fridrichu Oldřichovi jako nejstaršímu a tudíž jedinému vládnoucímu knížeti plnou moc, aby od císaře Matyáše jménem svých bratrů a bratranců přijal brunšvicko-lüneburská léna a složil lenní přísahu.
Charter: 3801
Date: 13. březen 1614
Abstract: Alžběta rozená z královského rodu dánského, ovdovělá vévodkyně brunšvicko-lüneburská, atd. jako v ČG-L inv. č. 3800 - dávají svému švagru a bratru, mindenskému biskupu Kristiánovi, jako nejstaršímu knížeti rodu plnou moc, aby od císaře Matyáše jménem jejich svěřenců přijal brunšvicko-lüneburská léna Wolfenbüttelské Kallenberské /Calenberské/, Cellské /Zellské/ a Grubenhagské části, a složil lenní přísahu.
Charter: 3798
Date: 13. březen 1614
Abstract: Julius August vévoda brunšvicko-lüneburský, opat v Michaelsteinu, vydává plnou moc jako v ČG-L inv. č. 3797.
You are copying a text frominto your own collection. Please be aware that reusing it might infringe intellectual property rights, so please check individual licences and cite the source of your information when you publish your data
